Vějiř
Vějíř
Vějíře patřily odedávna v Japonsku k tradičním doplňkům oblečení.
Jsou dva základní druhy vějířů podle tvaru:
Učiwa - ploché malované vějíře, původně převzaté od Korejců
Ógi - skládající se vějíře
Vějíře se začaly nejdříve využívat při různých slavnostech, např. šintoistických. Je tomu tak i v současné době. Vějíř plochého tvaru používá například rozhodčí Sumo. Vějíř drží v rukou také herci divadla Nó. Neplní zde funkci čistě dekorativní, nýbrž jeho pohnutím nebo nakloněním se naznačuje například pláč, pohnutí, radost atd.
V těch nejstarších dobách byly japonské vějíře vyráběny ze dřeva cypřiše Hinoki a hedvábných provázků. Jako vše i tyto původní suroviny se časem měnily. Začal se využívat papír, hedvábí, slonovina a pro Japonsko typický bambus. Samozřejmě, že to nejsou všechny suroviny, které sloužily k výrobě vějíře.
Málo známou skutečností zůstává použití vějířů jako zbraní. K tomu byla zapotřebí určitá úprava samotného vějíře. Ramena vějíře mohla být například vyrobena z kovu a jeho konce zaostřeny. Takto se mohl využít i k blokování čepele. Možnosti vějíře jako zbraně byly tak velké, že jej některé Bojové školy zařadily do svých tradičních disciplín.
